Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Moderátor: admin

Odpovědět
Lajos
Příspěvky: 1
Registrován: pát 29. dub 2011 22:02:47

Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od Lajos »

Zdravím. Chtěl bych se zeptat :?: jaké máte zkušenosti s koloidním stříbrem. Hlavně jaké stříbro použít pro výrobu a jaké jsou účinky.
Díky za odpověď.
Anakonda
Příspěvky: 1
Registrován: pát 29. dub 2011 22:14:14

Re: Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od Anakonda »

Lajos píše:Zdravím. Chtěl bych se zeptat :?: jaké máte zkušenosti s koloidním stříbrem. Hlavně jaké stříbro použít pro výrobu a jaké jsou účinky.
Díky za odpověď.


Já ho jednou za měsíc užívám, zničí to všechny "bacily". Jako prevence dobré, sice je láhev drahá, ale stačí týden 3x denně lžíce. Kupujeme to od této firmy: http://www.vylecse.cz
London326
Příspěvky: 1
Registrován: čtv 28. dub 2011 18:03:58

Re: Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od London326 »

Mohu jen potvrdit!
Je to opravdu dobrá věc, užívám již rok a ani jednou jsem ještě nebyl nachlazen ale taky jen preventivně. Má nahořklou chuť.
KAJINEK
Příspěvky: 2
Registrován: čtv 28. dub 2011 18:09:59

Re: Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od KAJINEK »

Poslední 2 roky jsem nedělal skoro nic jinýho, než se motal okolo koloidního stříbra. Takže myslím, že dotázky zvládneme hravě... :)

Co potřebujeme udělat: roztok (koloid) s co největším obsahem co nejmenších částic stříbra. Při tom samozřejmě do roztoku přejdou vytržením z katody i větší částice.
Jejich velikost závisí od dodržování všeobecných podmínek, které je při výrobě koloidního stříbra dodržovat.
Pro POUŽITÍ koloidního stříbra v humánní medicíně přicházejí v úvahu částice s rozměry v rozmězí od desetin nanometrů (samotné jednotlivé ionty stříbra) do několika desítek nanometrů (clustery až mnoha stovek atomů stříbra).
V případě, že proces výroby neukočírujeme v patřičných mezích, v průběhu výroby jsou patrné "rezavé závoje" jdoucí od katody, případně i po ukončení výroby je kapalina sice mnohdy čirá, avšak opaleskuje do medova, či jiného odstínu více či méně hnědé.
To, že vyrábíme směs několika velikostních tříd částic stříbra je patrné z několika jednoduchých testů:
1) barva vzniklé kapaliny dává odpověď na velikost částic stříbra - čím větší procentuální zastoupení větších částic, tím jde barva kapaliny více do hněda. To souvisí s vlnovými délkami vcházejícího (bílého slunečního) a odraženého ( = barva roztoku) světla a od VELIKOSTI částic, od kterých se světlo odráží.
KOLOIDNÍ STŘÍBRO, KTERÉ VYKAZUJE JAKÝKOLIV NÁDECH DO MEDOVA ČI HNĚDA JE NAPROSTO NEVHODNÉ PRO POUŽITÍ !!!!! Částice jsou příliš velké a je zvýšené riziko při jeho použití. Dobře vyrobené stříbro je naprosto bezbarvé, při jeho výrobě pak nejsou patrné žádné hnědě či jinak zabarvené částice oddělující se od elektrod během výroby.
2) prosvítíme li v absolutní tmě vodní sloupec vyrobeného koloidního stříbra, pak zviditelněná stopa nám ukazuje právě ty větší a velké částice.
Čím jemnější stopa laseru je, tím jsou částice stříbra menší, resp. tím je obsah větších částic menší.
to, že jsou přítomny i ionty stříbra, je patrně jasné. Jde jen, v jakém percentuálním zastoupení vůči ostatním rozměrovým frakcím jsou.
Ideálně koloidní stříbro sestávající pouze z iontů by nemělo vykazovat ve světle laseru stopu vůbec žádnou.
Zviditelnění částic stříbra v koloidním roztoku se nazývá TYNDALLŮV EFEKT a je jedním z důležitých nástrojů, jak měřit kvalitu koloidního stříbra.
Toliko trocha teorie.
Jinak samozřejmě: velikost částic lze po staru určit velice zhruba ze snímků z elektronového mikroskopu, v současné době jsou k dispozici moderní přístroje, které samy určí poměrně velice přesně percentuální zastoupení velikostních tříd částic daného prvku v roztoku.

Vyrobit kvalitní koloidní stříbro je snaha odůvodněná:
1) čím menší částice, tím větší povrch za stejné koncentrace (ppm) a tím větší účinnost vůči patogenům.
2) čím menší částice, tím se koloid rychleji pohybuje napříč celým organismem a je z těla rychleji vylučován a to všemi prostředky vylučovací soustavy. Jsou li částice větší, hromadí se v játrech.
3) čím čistší vstupní suroviny, tím čistší výstupní produkt, s čistotou vstupních surovin souvisín Argyrie, viz níže.
4) Extrémem je nemoc zvaná "Argyrie", která vzniká údajně usazením sloučenin (hlavně dusičnanů) stříbra v podkoží s jejich následným osvícením slunečním světlem. Z takového člověka se pak stává jakási chodící a slunečním světlem osvícená fotografická deska. Píši "údajně", protože tento úkaz znám pouze z literatury a navíc mi tam jaksi chybí vyvolání (= zviditelnění osvícené plochy) té lidské fotografické desky.
Nemoc se prý projevuje viditelně šedomodrozeleým zabarvením pokožky a je prý nereverzibilní.

vyrobit koloidní stříbro patřičné kvality není až tak úplně na jeden hmat, při jeho výrobě sledujeme následující hodnoty:
1) kvalita vstupních surovin
2) teplota
3) pohyb roztoku při výrobě
4) čas zpracování
5) hodnoty proudu/napětí na elektrodách

Zanedbání některé z výše uvedených hodnot se nám může při výrobě vymstít právě vznikem velkých částic stříbra anebo, což je snad ještě horší, vznikem sloučenin stříbra, které jsou z našeho hlediska dobré tak leda na zevní použití (dobře se dá použít třeba např. na plísně...).
Nutno snad ještě podotknout, že sloučeniny stříbra takto vyrobeného jsou při zevním a vnitřním použití možná ještě nebezpečnější než koloidní stříbro s nadměrným obsahem velkých částic, v historii docházelo běžně k oslepnutí kojenců při ošetření jeich očí dusičnanem stříbrným, případně i k častým případům výskytu argyrie.

Vím, že dotazů asi bude víc, nicméně - ptejte se :)
Ludacrys
Příspěvky: 2
Registrován: čtv 28. dub 2011 17:51:47

Re: Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od Ludacrys »

Krása narazit na odborníka. Zatím jsem z nikoho nevymámil průběh elektrolýzi, co se musí ohlídat (t,U,I) a jakým spůsobem prosím? Zatím jsem používal 30V DC , proud podle vodivosti vody, jsem měl až 10mA, čas 20-30minut. Vodu jsem použil nejdřív dest. z lékárny 0,5l za 22,- a pak demi vodu 20mikrosíemens. Při vývinu se mi objevoval žlutavý závoj kolem elektrod, která se špatně rozlišuje od přechodu do hněda, trochu závisí na druhu osvětlení. V článku WM magazínu psali že žlutavý závoj je správný? Ag jsem měl 99,99 a něco, drát asi 1,4mm(již trochu ubylo).
KAJINEK
Příspěvky: 2
Registrován: čtv 28. dub 2011 18:09:59

Re: Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od KAJINEK »

VELIKOST ELEKTROD, PROUD, TEPLOTA, MÍCHÁNÍ A DESTIL. VODA
Velikost elektrod by se měla řídit několika aspekty:
1. jak velkou produkci stříbra zamýšlím. Čím větší plocha elektrod, tím větší proud, ergo kladívko tím vyšší produkce stříbra v čase. Pro domácí spotřebu podle mé zkušenosti bohatě vyhovuje činná plocha (jedné) elektrody cca 30 cm čtverečných, příprava cca 700ml sttříbra o koncentraci cca 10ppm trvá asi 45 minut.
Činnou plochou elektrody rozumějmě veškerou plochu, která přijde do styku s elektrolytem (destilkou).
2. Při volbě tvaru elektrod musíme brát v potaz tvar reakční nádoby, její průměr a výšku, výšku elektrolytu v nádobě.
3. Při stanovení rozměrů elektrod bychom si měli uvědomit, že nádoba by měla být uzavřená, viz dále a elektrody by měly vést mimo prostor reakční nádoby (nedoporučuji spojování elektrod s kabelem v prostoru nádoby, zcela jistě by docházelo k elektrolytickému procesu přívodního vodiče.
4. Je třeba vzít v úvahu, že elektrody je nutné po každém procesu vyčistit do stříbrného lesku (na elektrodách se usazuje při elektrolýze kysličník stříbrný, který je nutno eliminovat), takže je vhodné, aby elektrody nebyly z tenkého materiálu, aby se čištěním nedeformovaly.

Z výše uvedených důvodů jsem zvolil pro výrobu elektrod poměrně robustní materiál o rozměrech 2,5 x 13 x 91,3 mm, kde výškou elektrody 91,3mm je myšleno ohraničení činné plochy elektrody; ve skutečnosti jsou elektrody delší, jejich reálná délka závisí na výšce nádoby tak, aby elektrody šly až mimo činný prostor reakční nádoby, kde na ně jsou připojeny šroubovým spojem přívodní kabely.

Proud tekoucí obvodem je nejvhodnější nastavit na proudovou hustotu 0,155mA/cm čtvereční (rozumějme tím činnou plochu jedné elektrody).
Mnou používaná soustava elektrod (2 identické elektrody kterou jsem popsal výše) poháním proudovým zdrojem, kde proud je nastaven na konstantní hodnotu Iconst=5,0 mA.
Použití většího proudu znamená produkci větších nežádoucích částic, jejich vznik je viditelný pouhým okem jako "rezavý závoj" vznikající při elektrolýze na elektrodách, případně pak změnou barvy elektrolytu na nejrůznější odstíny hnědé.
Z nejrůznějších důvodů se pak směr proudu elektrodami reverzuje, to jest anoda se během elektrolýzy prohazuje s katodou a naopak. Toto se děje během celého procesu v intervalech, které byly stanoveny na 20 sekund.
To znamená, že 1x za 20 sekund se změní smysl tekoucího proudu elektrolytem, katoda se stane anodou a naopak.
Vzhledem k výše uvedenému popisu zdroje chci zdůraznit, že jde o proudový zdroj, což znamená, že ten v závislosti odporu elektrolytu nastavuje zdroj své výstupní napětí tak vysoko, aby elektrolytem tekl nastavený proud (v mém případě 5 mA) a to za všech okolností. Výsledek je tedy do velké míry závislý na parametrech tohoto zdroje, zvláště pak na maximálním dosažitelném výstupním napětí.
Důsledkem toho může být, že na začátku elektrolýzy napětí na elektrodách může dosáhnout v prvních sekundách procesu až řádově několika stovek voltů až řádu kilovoltů. Toto napětí prudce klesá dolů tak, jak se z elektrod uvolňují ionty stříbra a elektrolyt se stává s časem vodivějším a vodivějším. Elektrolytický proces pak končí (v mém případě po 45 minutách) s napětím na elektrodách někde u 26V, přičemž tedy stále zdůrazňuji, že elektrolytem od počátku do konce procesu teče konstatní proud.
samozřejmě, že mnozí používají k výrobě koloidního stříbra nejrůznější zdroje (většinou napěťové), čímž se také dostanou ke kýženému výsledku. Bohužel ale proces s tímto zdrojem nelze jaksi pořádně kočírovat a dochází tedy k výrobě stříbra s abnormálně velkým podílem obrovských částic.

Protože ale vše souvisí se vším, je nutné ještě zdůraznit teplotu, která velkou měrou ovlivňuje vodivost elektrolytu, doporučuji pracovní teplotu někde u 50 st. Celsia, ne výše.
Jinak na elektrodách VZNIKAJÍ BUBLINKY, které se na povrchu elektrod mohou tvářit jako izolant.
Teplota by měla být konstantní během celého procesu a hraje největší roli na začátku elektrolýzy, kdy velkou měrou ovlivňuje rychlost nastartování celého procesu.

Abychom završili seznam podmínek, je velice vhodné elektrolytem při procesu velice jemně míchat.
Nejvhodnější je použít nějakou pomaloběžnou míchačku, počet otáček optimálně 60-120 ot/min., elektrolyt by měl být po celou dobu jemně promícháván. Někteří lidé používají k promíchávání vzduchovací motorek do akvária, já se spíše kloním k promíchávání pomaloběžnou míchačkou s regulací otáček.

POZOR: nikdy nepřidávejte žádné chemické příměsi, jinak to co vyrobíte není nikdy čisté stříbro, ale jeho sloučeniny, které mohou být dosti nebezpečné.
Proto prosím žádný chlorid sodný, zcela spolehlivě tak dostanete komplex stříbrných solí, kterými si zcela jistě ublížíte.
Jediné co se dá přidat při startu procesu, je malý obsah koloidního stříbra, které zvýší vodivost elektrolytu a tak začátek procesu zcela zásadně urychlí.
Nicméně použitím dobrého zdroje konstantního proudu proces nastartuje ihned a rychle.

DESTILOVANÁ VODA:
Kvalita vstupní vody je podstatná část, která zcela zásadně ovlivňuje kvalitu vznikajícího koloidu. Čím horší voda, tím masivnější vznik sloučenin stříbra.
Jako mezní hodnota je brána vodivost vstupní destilované vody 1,5 mikrosiemens, kdy je ještě možné takovouto vodu akceptovat.
Nicméně platí: čím lepší destilka, tím lepší výsledek.
Platí ale také, že tím také menší počáteční vodivost a tím v případě nevhodného zdroje i daleko delší start elektrolytického procesu.
Dobrý zdroj to ale vždy spraví.
Osobně používám destilku, u které výrobce garantuje max. vodivost 0,7 mikrosiemens, dost často ale je vodivost daleko někde u 0,2 - 0,3 mikrosiemens, což se mi dost líbí.

O měření vodivosti a o měření toho co jsme vyrobili (kde a jak) zase někdy jindy.
Ludacrys
Příspěvky: 2
Registrován: čtv 28. dub 2011 17:51:47

Re: Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od Ludacrys »

Abych pochopil se zeptám : při použití zdroje napětí 30V DC začátkem teče několik mA kté se asi běhe 5-10 minut se zvýší na 5 mA a po asi 30minut končím na 10mA. Proč by se mělo vytvářet tímto spůsobem koloid stříbra větších průměrů než žádané? Logicky vyplývá že průměr částeček stříbra přímo souvisý s proudem, tak že by sme neměli přestoupit těch pět mA? Jestli úsilí, použít zdroj konst. proudu s několika setvoltovým napájením, není neůměrně nákladné vůči zdroji s jednoduchým náběhem proudu, po integraci plochy (časxproud) dostaneme stejný(podobný) výsledek. Nebo spíš otázka, jak velkou chybu děláme s tím jednoduchým vyvíječem, než si člověk vyrobí s konstantním proudem? a i tam nakolik je důležité mít až ty kV na začátku procesu (to musí bít regulátorek!!!!!) ? Používáš dost velkou plochu elektrod, ty teda musí být opravdu drahý.
V safině jsem kupoval ty Ag dráty za 8 Kč,- za gram s čistotou 99,9... dál nevím s touto hodnotou jsem byl laicky spokojen.
Skutečně nejzajímavější by byli info jak zjistit co jsme si vyrobili, odhaduji že není to tak jednoduché...
silence68
Příspěvky: 1
Registrován: čtv 17. kvě 2012 0:46:51

Re: Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od silence68 »

Mávam časté angíny liečené obvykle ciprofloxacínom.Po striebre boľavé hrdlo vyliečené za 1 (jeden)! deň,bolestivá pravá strana krku od prievanu z auta za dva dni (predtým som bral priebežne ibuprofen a coxtral-dlhodobo),kašel zo zápalu priedušiek odoznel za päť dní (predtým 3 týždne útrap,hlavne v noci).Predtým som chodieval do lekárne s igelitkou,teraz ma sprevádzajú posmutnelé pohľady magistier...
alkynka
Příspěvky: 4
Registrován: ned 27. říj 2013 8:47:24

Re: Zkušenosti s Koloidním stříbrem

Příspěvek od alkynka »

Dobrý deň, máte niekto skúsenosti s koloidným zlatom? vraj to pomáha na nervy.
Odpovědět

Zpět na „MMS a užívání jiných léků (Vitamín C, Antibiotika, Chemoterapie, Antikoncepce, Probiotika...)“